Bohatý sedlák Bartoš poslal svou dceru Barušku do Vídně, do služby, aby se naučila hospodařit a pansky mluvit. Sám ji odvezl až do města, kde s pomocí malíře Vojtěch Lesanského našel bohatého krajana Slavíčka, u kterého měla Baruška sloužit. Jeho paní byla velmi přísná a ostatní služky se Barušce smály pro její nezkušenost a prostotu.
Jedinou útěchou Barušky byla její dávná kamarádka Kačenka, která ji radila, aby si našla milého, kterému by si mohla postěžovat. Barušce se líbil mladý Vojtěch a také Vojtěchu nebyla Baruška lhostejná. Jednou ji pozval do vinárny, kde ji chtěl uhostit.
V této vinárně se scházeli zhýřilci a špatné služky. Často zde přicházeli biřici a odváděli je do vězení. Také nešťastnou Barušku odvedli, ačkoliv ji Vojtěch bránil, ač nic špatného neudělala. Zanedlouho ji z vězení pustili, ale Vojtěch byl odsouzen za ohrožování biřice.
Barušku propustili ze služby a ona se vrátila domů. Otec ji přijal s rozpaky, ale uvěřil jejímu vyprávění. Dlouho si Baruška s Vojtěchem dopisovala a po jeho propuštění si jí Vojtěch vzal za ženu. Po svatbě jeli novomanželé na svatební cestu do Itálie.